Někdy máme zájem sebe více poznat, chceme rozvinout svůj potenciál a vlastně ani nemáme závažné problémy. V takovém případě hovoříme o poradenství a psychoterapii pro rozvoj osobnosti. Jindy se obracíme na psychoterapeuta s krátkodobými problémy běžného života (problémy v práci, manželské problémy, rozvod), kdy potřebujeme spíše jednodušší a kratší péči. Tehdy zpravidla dostáváme takzvané psychologické poradenství. Nedaří-li se nám v životě delší dobu (v práci nebo ve vztazích), chceme sami sebe zásadněji změnit nebo chceme zvládnout závažnější duševní onemocnění (např. depresi, mánii, závislosti na drogách, alkoholu), pak chodíme k psychoterapeutovi delší dobu a pracujeme do větší hloubky. Taková péče se pak nazývá systematickou psychoterapií.
Model osobnosti jako domu
Jiný pohled na rozdíly mezi psychoterapií a psychologickým poradenstvím nabízí model osobnosti jako domu. Konstrukce domu, velikost a rozvržení místností, jak jsou místnosti propojeny, jak má dům dimenzované vytápění, jestli je zateplen proti zimě, jestli do něj nezatéká a je dobře podsklepen – to jsou vše zásadní vlastnosti domu, které určují kvalitu života v něm. Kvalitu života významně ovlivní také vnitřní vybavení domu. Místnosti mohou být přeplněné nebo prostorné, vymalované příjemnou nebo nevhodnou barvou, vybavené podpůrným nebo slabým nebo nevhodně umístěným osvětlením a vzdušnými nebo těžkými závěsy.
- Psychologické poradenství pomáhá klientovi s vnitřním vybavením domu. Někdy jde o změnu barvy místnosti nebo o typu a uspořádání nábytku. Někdy pomůže odstranění těžkých závěsů, které znemožňují výhled na zahradu a jak se uspořádá prostor v nich. Dům jako celek může být v lepším nebo horším stavu, ale poradenství se stavem domu nepomůže. V rámci poradenství na to není dost prostoru a času.
- Poradenství a psychoterapie pro rozvoj osobnosti pomáhá uvědomit si, jaký dům to vlastně máme a z čeho plynou obtíže, že se nám v něm nežije tak dobře jak bychom chtěli. Místnosti můžeme jinak propojit (přidat dveře), měnit jejich účel (kde bude obývák a kde ložnice), měnit vybavení místností a hledat jak se nám v takovém domě bude lépe žít.
- Systematická psychoterapie pomůže se zásadními změnami v domě. Místnosti se budou propojovat a měnit jejich účel, ale taky se někdy hledá kde uniká teplo a kudy zatéká. A pak se zatepluje a opravuje střecha. Někdy je hodně vidět a cítit (úzkosti, smutek, deprese, hněv), kde domu něco zásadního chybí a klienti přichází s tím, že ví. Jindy víte, že v domě se vám nežije dobře, ale příčiny potíží jsou méně zřetelné a je třeba napřed přijít na to co domě nefunguje dobře.
Typy psychoterapie
Z pohledu “komu je to určeno” se psychoterapie může dělit na psychoterapii dětí a dospělých. Dále pak rozlišujeme psychoterapii individuální (psychoterapeut a klient), párovou (pro manželské páry, životní partnery za účasti 1-2 terapeutů), rodinnou (práce s celou rodinnou) nebo skupinovou (psychoterapie se skupinou 8-12 dospělých klientů).
Další pohled nabízí “filosofický přístup k člověku, metoda” psychoterapeutické školy. Existuje nepřeberné množství psychoterapeutických škol a další stále vznikají. Patří sem přístupy s dlouhou tradicí (jako psychoanalýza nebo kognitivně-behaviorální terapie), zavedené školy jako rogerovská psychoterapie, systemická psychoterapie, logoterapie, gestalt terapie, ale také relativně nové školy jako pesso-boyden terapie, bioenergetika atd. Psychoterapeut má obvykle výcvik v jedné ze škol, ale také může mít vystudováno škol více a vzdělání kombinuje tak, aby psychoterapii mohl co nejvíce přizpůsobit individuálním potřebám klienta.